Blog

Proč Wasp Elderovy postavy nemají obličeje

Publikováno: 21. 10. 2019

Ještě než odjel malovat na další street artový festival do Asie, museli jsme jej vyzpovídat. Řeč není o nikom jiném než o Wasp Elderovi, autorovi jednoho ze dvou čerstvých murálů, které od půlky září zdobí vysokoškolské koleje Univerzity Palackého ve Šmeralově ulici. Za rozhovor děkujeme Evě Floriánové. Věděli jste třeba, že byl v Olomouci už podruhé?

 

Pověz mi něco o sobě.

Jmenuju se Sam a malováním se živím už čtyři roky. Žiju v Londýně, kde většinu času maluju v ateliérech, ale samozřejmě občas i venku – murály. Ale ty hlavně v rámci cestování po světě.

 

Dokážeš spočítat kolik murálů máš v Londýně?

Hm, v Londýně jich tolik nemám. Myslím, že třeba tři, protože kvůli murálům hodně cestuju, jak jsem říkal.

 

A kolik murálů máš po světě tedy?

(smích) Upřímně nemám tušení. Tak okolo dvaceti?¨

 

Máš někde nějaký svůj oblíbený?

Opravdu se mi líbí ten, co jsem udělal teď v italském městě Fondy – to je mezi Neapolí a Římem. Povedla se mi struktura i příběh. 

 

O čem ta malba vypráví?

V zásadě se dívá na maskulinitu, kterou lze brát jako něco velmi násilného. A jak napsala Virginie Woolfová, dokonce i válka má gender. A to je mužský gender, protože většinou když jdeme do války, tak jsou to muži, kteří o tom rozhodnou. 

 

Takže těmhle společenským otázkám se věnuješ ve své tvorbě?

Ne, většinou maluju pokaždé o něčem jiném. Vždy se snažím zjistit si co nejvíce o tématu, kultuře nebo o čemkoliv, co chci promítnout do malby. Ale vždycky je součástí malby i nějaký společenský problém, protože já se tomu ve svém oboru tak úplně nevyhnu. Rád čtu a snažím se vnímat, co se děje okolo mě, a myslím, že malování je skvělý způsob, jak pomoct ostatním to pochopit.

 

Co vyjadřuje tvůj murál tady v Olomouci?

Než jsem sem přijel, tak jsem si četl o revoluci, co se tady stala v roce 1989 a rozhodl jsem se udělat murál, který bude oslavovat jednotu. Taky rovnováhu a hlavně podporu, kterou je potřeba dát jeden druhému. 

 

Proč postavy na murálu nemají obličeje?

Protože obličeje často pokazí celou malbu. Lidem vždy někoho připomenou a ztratí se prvotní myšlenka malby a lidi si už postavy asociují s čímkoliv jiným.

 

Vidíš na svých malbách chyby?

Ano, samozřejmě, dokonce jsem dnes ráno ještě přišel něco málo opravit, ale pak se prostě dostaneš do stádia, kdy už nemáš energii a chyby jsou lidské a samozřejmě moje koncentrace vždy není na stech procentech.

 

Máš aspoň trochu tušení kolik litrů barvy jsi na malbu použil?

To je těžké říct, možná 100 litrů? Možná míň. Ale já maluju přes sebe a míchám barvy na sobě, takže možná 70? Měl bych to vědět. Pardon.

 

Byly nějaké problémy s počasím?

Trochu, dva dny pršelo. To je těžké, protože barvy tečou a ve všem je nepořádek. Ale zvládli jsme to! 

 

Můžeš mi říct něco o svých technikách?

Technikách?

 

Myslím v malování, samozřejmě. 

(smích) Aha, samozřejmě, takže já používám štětce a válečky. Určitě ne spreje, protože ty mají moc zářivé barvy. Taky používám často rozprašovač s vodou, aby malba zůstala vlhká a já mohl potom mixovat barvy. Taky dělám tzv. dry brushing, kdy až na suché malbě kartáčem provádím změny ve struktuře. Když začínám, udělám si na zdi mřížku, kterou mám předkreslenou na papíře a do jednotlivých okýnek potom maluju konkrétní části obrazu. 

 

Je tahle velikost zdi na tebe až moc velká? 

To ne, tahle je normální, tuhle velikost mám rád, jenže pořád je malování velmi fyzicky náročné, navíc když máš vymezený určitý čas. Musíš se opravdu soustředit na práci, občas jsi pěkně vysoko, není to vždy taková legrace, jak to vypadá. 

 

Máš hodně zkušeností s festivaly po světě?

Byl jsem na pár v Evropě a pak na jednom v Indii. Malovali jsme v Dharavi, to je největší slum v Asii. Museli jsme jet asi šest hodin do hor, abychom namalovali jeden murál. To bylo super. Taky jsem letos maloval v Rusku. A teď naposledy jsem byl ve Švýcarsku. 

 

Maluješ sám? 

Ano, dřív jsem maloval s přítelkyní, ale teď na to už bohužel není čas.

 

Prozradíš mi ještě, kdo je tvou inspirací ve street artu? Kdo tě hodně ovlivnil?

Moje největší inspirace nepochází ze stree artu, ale jsou to spíš malíři jako takoví, hodně z našeho kampusu. Tam jsem si vybral malování postav a příběhů, víc než cokoliv jiného.

 

A v Olomouci jsi podruhé, že?

Ano.

 

Kdy jsi tady byl? 

Před devíti lety.

 

A to jsi tady nemaloval?

Ne, to jsem jen přijel, hrozně se opil a jel domů. Byl jsem v baru, kde to bylo celé červené. (smích)